Sestra Lucia pred svojou smrťou varovala, že v Medžugorí sa NEZJAVUJE Ježišova Matka Panna Mária!

ÚVOD

Slova ještě kardinála Ratzingera: Zdravá víra nějaká bombastická zjevení nepotřebuje - křesťan, který žije pravidelným svátostným životem ve společenství církve, vezme občas do ruky Písmo nebo kvalitní duchovní literaturu, se bez zjevení docela dobře obejde.

Vzhledem k tomu, že se v žádném českém médiu (televizním, rozhlasovém, tištěném a vlastně ani internetovém) ohledně Medjugorje nevedla žádná diskuze, bude možná pro mnohé následující seriál překvapením. Shrnuje totiž všechna proti, o nichž se u nás nemluví – zatímco v zahraničí tato diskuze probíhá již minimálně od roku 1986.

Předesílám, že seriál nevznikl proto, aby mnohé, kteří do Medjugorje cestovali v dobré víře a v dobrém úmyslu, nějak napadal, ostouzel či se nějak snažil odvést od víry. Ale měli bychom znát všechny skutečnosti, abychom neupadli do hříchu či jen do pouhé touhy po senzaci.

Začneme oficiálními postoji nejvyšších zástupců katolické církve, a poté probereme jednotlivé lži, nejasnosti, aféry, defraudace, únos biskupa, podivné reklamní kampaně, k nimž patří i celovečerní film, zajímavým oddílem možná bude i srovnání údajných zjevení v Medjugorje a oficiálně církví potvrzených jiných mariánských zjevení. Ke zjevením v Medjugorje se dokonce vyjádřila i Lucie, vizionářka z Fatimy.

CÍRKEVNÍ SCHVÁLENÍ

Snad nejpodstatnější pro věřící katolíky by měl být názor nejvyšších představitelů církve samotné. Ano, vím, že v mnoha knihách, jež různé komunity s Medjugorje provázané, vydávají, se píše, jak papež Ján Pavol II. někde nějakému stoupenci řekl, že „nebýt papežem, byl bych v Medjugorje“. A že dvanácti italským biskupům řekl: „Ať lidé jezdí do Medjugorje, pokud se obrátí, modlí, zpovídají, postí se a činí pokání.“ Tuto poněkud otřepanou větu již však několikrát vatikánští představitelé popřeli. Arcibiskup Pio Laghi, jeden z údajných dvanácti italských arcibiskupů, napsal 1. března 1988 Josephu E. O´Connorovi: „Ačkoliv kolují zvěsti, že Svatý Otec a další významní činitelé Svatého stolce podpořili Medjugorje, nezakládají se tyto vůbec na pravdě a nejsou autentické... Ve skutečnosti bylo oficiální stanovisko již zveřejněno v L´Osservature Romano, vatikánském deníku, v němž Svatý stolec podpořil místní ( rozuměj jugoslávské) biskupy.“ 

Naskýtá se tedy otázka, jaké je stanovisko místních, tehdy jugoslávských biskupů? Kupodivu záporné. Biskup Pavao Zanič, který stál ve svém biskupském úřadu v době počátku údajných medjugorských zjevení, celou věc pozorně sledoval a pořídil si záznamy a kopie deníků vizionářů či nahrávek rozhovorů. V nich se objevuje podstatné množství rozporů, o nichž budeme mluvit v dalších pokračováních. 

Následující prohlášení a výzvu biskupa Zaniče z 25. března 1986 podepsalo 34 z tehdejších 35 jugoslávských biskupů (nepodepsal biskup Franič, tehdy v důchodu, propagátor charismatického hnutí): „Žádal jsem, aby veškerý humbuk kolem Medjugorje postupně utichl, ale vše pokračuje jako dříve, což je ostudné. Proto trvám na následujícím: 

1. Vizionáři se nebudou objevovat na veřejnosti. 

2. Zjevování v budově kostela skončí a vizionáři s nimi mohou být ve svých domovech, jako tomu bylo v létě 1981. 

3. Ihned bude z před oltáře odstraněna nová socha Panny vymodelovaná podle zjevení a vrátí se sem stará socha Panny Marie. 

4. O zjeveních se přestane mluvit a nová poselství se nebudou rozšiřovat. 

5. Úcta k novému zjevení a podle poselství skončí. 

6. Prodej suvenýrů a publikací, propagujících zjevení rovněž skončí. Lidé samozřejmě nadále mohou chodit ke zpovědím a na mše. 

7. Ve farnosti nesmějí sloužit mše ani kázat kněží zvenčí, tedy např. Jozo Zovka, Tomislav Vlašič či Ljudevit Rupčič. 

8. Vizionáři odevzdají své záznamy a deníky biskupovi.“

Odpovědí františkánských kněží z Medjugorje byl dopis z 6. dubna 1986, v němž se odmítli podřídit biskupovi a jeho nařízením. Tím skončily po čtyřech letech určité tahanice mezi tzv. františkány (takzvanými, neboť jim byl na základě několika prokázaných skandálů odejmut církevní souhlas a nejvyšší představitelé františkánů je exkomunikovali z řádu).

Konflikt mezi biskupem a dvěma kněžími trval již chvíli, ale 19. prosince 1981, půl roku po prvních zjeveních, se do toho vložila „Panna“, když prohlásila, že vinným v tomto střetu je biskup. Podle „Panny“ otec Ivaca Vego má zůstat na svém místě a nepodřídit se příkazu odejít z farnosti kvůli svému hrubému přestupku (o něm blíže v příštích pokračováních). Dne 3. ledna 1982 „Panna“ opět prohlásila: „Ivaca Vego není vinen. Ať působí jako doposud. Biskup nemá co dávat věci do pořádku, protože sám je vinen. Již nebude biskupem.“

Dne 11. ledna 1982 si Vicka zapsala do svého diáře: „Panna je proti biskupovi.“ Týden nato, 20. ledna 1982, se vizionáři opět ptají na kněze, kteří se odmítli podřídit příkazu z Říma. Odpověď zněla takto: „Nejsou vinni. Zde jednal biskup unáhleně. Ať zůstanou.“ V podstatě tím „Panna“ řekla, že se nemají co podřizovat vedení církve.

Dne 3. srpna 1982 požádal biskup Zanič vizionáře, aby popsali znamení, jímž „Panna“ potvrdí svou nadpřirozenou identitu, a vložili je do zapečetěné obálky. Takže, až by se znamení uskutečnilo, lehce by se dalo potvrdit, či vyvrátit. Vizionáři odmítli. Místo toho Ivan tuto informaci zapsal, vložil do obálky, a tu ukryl ve svém pokoji.

Biskup Zanič, protože již měl kopie, požádal 27. května 1982 Vicki o její deník (v němž už by měly být zápisy za 30 dní). Vicka mu jej sice předala, ale záznamy, kdy „Panna“ mluvila proti biskupovi – z 19. 12., 3. 1., 20. 1., 16. 4. a 26. 4. chyběly. Nato – 19. 6. 1982 „Panna“ konstatovala: „Vyřiďte otci biskupovi, že žádám jeho okamžité přijetí událostí v Medjugorje, než bude pozdě. Ať se o událostech informuje s velkým porozuměním, láskou a zodpovědností. ... Posílám mu poslední varování. Pokud nepřijme, bude napraven. Můj soud, stejně jako soud mého syna Ježíše, ho zasáhne.“ Vskutku rozkošná slova Královny míru...

V listopadu 1984 v La Croix jugoslávští biskupové zakázali rovněž poutě do Medjugorje. Tento zákaz platí dodnes celosvětově. Aby se vyhnuli nařízení, doporučují exkomunikovaní kněží v Medjugorje (kteří si dnes v bývalém klášteře zařídili školu bojových umění), aby lidé při cestě do Medjugorje mluvili o duchovní cestě místo pouti.

Vraťme se na závěr první části do Říma. V L´Osservatore Romano vyšlo 24. 7. 1984 komuniké biskupa Zaniče, kterým zakazuje veškerou publikační činnost o Medjugorje, a Řím k tomu dodává, že kdokoliv by již vydaných osm knih šířil a kdo by se podílel na vydávání dalších, dopouští se smrtelného hříchu proti poslušnosti. Týden po této zprávě „Panna“ v Medjugorje prohlásila: „Ať kněží čtou knihu abbe Laurentina (o Medjugorje) a rozšiřují ji.“

Po dalších článcích v oficiálních vatikánských novinách, kdy se situace stává poměrně neudržitelnou, prohlašuje v roce 1988 otec Slavič: „Zjevení v Medjugorje nepotřebují oficiální potvrzení. Panna nežádá, aby byla poznána. Říká: ´Jsem Královna míru´, a ne ´Jsem Marie, která chce být poznána církví.´“

A na úplný závěr citace z katolické příručky pro rozpoznání nevhodných knih: „Je dvanáct okruhů knih, jež jsou podle generálního práva (cc. 831, 832) zakázány. Ve zkratce: ... 2. knihy, jež obhajují herezi, schizma nebo směřují k nezdravému náboženství. 5. rovněž knihy o zjeveních nebo nadpřirozených jevech, vydaných bez církevního schválení. 6. knihy, jež útočí na katolické dogma nebo hierarchii nebo obhajují chyby Svatým Otcem zavrhnuté. 11. knihy propagující falešné požitky. 12. tištěné obrázky Našeho Pána, Blahoslavené Panny, andělů, svatých nebo jiných Božích služebníků, jež nesouhlasí s učením Církve.“

Srovnání s jinými mariánskými zjeveními

Ačkoliv se to málo ví, k prvnímu mariánskému zjevení podle legendy došlo již v roce 40 po Kristu , kdy se jeden z apoštolů Jakub měl během svých misijních cest dostat do španělské Zaragozy. Zde se mu podle tradice v hluboké modlitbě zjevila Ježíšova matka a nabádala ho, aby zde postavil na její počest kostel jí zasvěcený. Rok poté stála na tom místě kaple zasvěcená právě Panně Marii.

Nejznámějšími a snad nejuznávanějšími mariánskými zjeveními jsou však čtyři jiná – v mexickém Gudalupe (1531), francouzském La Salette (1846), rovněž francouzských Lurdech (1858) a v portugalské Fatimě (1917). Pojďme se krátce podívat, jaká zde byla poselství Panny Marie, jak zapůsobila na příjemce a jaké dary zjevení přinesla – a poté porovnejme s Medjugorje.

Zjevení Panny Marie v Guadalupe se přihodilo již stárnoucímu indiánovi Juanu Diegovi. Poselství nebylo nijak převratné – v podstatě stejné jako onoho roku 40 po Kristu. Aby se vybudovala na určeném místě kaple na její počest. Panna Maria posílá Juana k místnímu biskupovi, který nechce věřit. Juan žádá o zázrak. Tím se stane jeho plášť, který je i dnes pokládán za zázračný, protože moderní technika v něm objevila jakoby fotografický záznam celé situace, kdy Juan přinesl biskupovi čerstvé květiny, a posléze i zázračné uzdravení Juanova příbuzného.

V podstatě obdobný průběh mělo osmnáct zjevení Panny Marie prosté dívce Bernadettě v Lurdech. Panna Maria měla prosbu, aby se ve skále vykopala studna s léčivou vodou, která měla lidi uzdravovat, a místního pastora Peyramaleho měla Bernadetta požádat o výstavbu kaple. Panna Maria zde rovněž potvrdila své neposkvrněné početí, jež papež vyhlásil pouhé čtyři roky předtím. Zázraky uzdravení na sebe nenechaly dlouho čekat a dnes je jich velké množství. Bernadetta vstoupila do kláštera, kde také po několika málo letech zemřela.

V La Salette se Panna Maria zjevila prostým pasáčkům – 15 leté Melanii a 10 letému Maximinovi. Její poselství tentokrát znělo poněkud výhružně – pokud se lidé skutečně neobrátí, nepřestanou klít a brát jméno Boží nadarmo, přijdou roky neúrody. Panna Maria rovněž kladla důraz na neomylnost papeže a na to, aby ani v budoucnu lidé nepřestávali zapomínat na Boha. Obou pasáčků se následně ujal blízký klášter.

Ve Fatimě bylo zjeveno několik tajemství, z nichž se mnohá potvrdila, rovněž pasáčkům – Hyacintě, Františkovi a Lucii. Anděl a poté Panna Maria naučili děti novým modlitbám k Bohu, klanění se a vzývání Bohu a rovněž je posilovala, aby se modlily za papeže a za obrácení hříšníků. Svou pravost potvrdila zázrakem, kdy Slunce předvedlo na deštivé obloze poněkud děsivé kotrmelce. Hyacinta a František brzy po zjevení odešly ke své Paní do nebe, Lucie ale měla zůstat, aby šířila Mariino poselství.

A teď tedy pojďme do Medjugorje. Zde se Panna Maria rovněž zjevila skupince dětí (i když, jde nazývat dětmi mládež ve věku 16-18 let). Ti však na blízkém kopci nebyli sbírat květiny, jak se napoprvé snažili namluvit biskupovi, který je vyslýchal, ale po svědectví těch, kteří je viděli, přiznali, že se pokoušeli kouřit. Tedy – Panna Maria se zjevila začínajícím kuřákům (inu, budiž), ale ti po něčem tak neobvyklém a jistě povznášejícím, čím asi setkání s Pannou Marií je, následně lhaly. Lží pak bylo ještě několik, ale k těm se vrátíme příště. (Fr. Mráček, Medjugorje I., Verité 1986).

Zázrak - znamení, jež by potvrdilo pravost zjevení Panny Marie, se neustále odsouvá. Již v srpnu 1981 vizionáři tvrdili, že potvrzující znamení se brzy objeví. Dokonce je jednou stanovili na Vánoce 1982. Neobjevilo se. A to zde nemluvím o již klasickém a nafilmovaném případu, kdy francouzský poutník Jean-Louis 14. ledna 1985 během zjevení (kdy jsou vizionáři údajně v extázi) vystartoval nečekaně proti Vicce dvěma prsty. Vicka uhnula. (známe video aj na youtube). Poté se snažila vysvětlit, že viděla, jak Panně Marii vyklouzává malý Ježíš z náručí a ona Ho chtěla zachytit.

Již minule jsme mluvili o tom, že Panna Maria se po dotazu postavila za dva františkány, kteří měli spor s biskupem kvůli svým pletkám s jeptiškami, a proti biskupovi. Otázkou je, nakolik je pro někoho biskup církevní autoritou. Oba františkáni pak svůj řád opustili, přičemž jeden si svou milenku (jeptišku) vzal (mají několik dětí a žijí v Itálii), druhý ne a jeho dřívější milenka (jeptiška) žije ve skrytu v Německu. V ani jednom poselství Panna Maria nehovoří o papeži a podřízenosti katolické církvi. Srovnej s výše uvedenými zjeveními.

Ačkoliv oficiální učení katolické církve nepřipouští pluralitu, Panna Maria z Medjugorje ano: Na otázku, zda Panna Maria vyzývá lidi, aby se stali katolíky, odpovídá Vicka: „Ne. Matka říká, že jí a jejímu Synovi jsou milá všechna náboženství.“ (Janice T. Connell, The Visions of the Children, The Apparitions of the Blessed Mother at Medjugorje, St. Martins Press, srpen 1992 – rovněž k nalezení zde ). 

25. května 1984 pak chce Panna Maria z Medjugorje, aby se její dvoutisící narozeniny slavily 5. srpna, a ne 8. prosince (proti tisíciletému učení církve). Dne 2. dubna 1995 byl zbit a unesen promedjugorskými příznivci biskup Perić a držen v zajetí deset hodin. Další rozpory mezi tvrzeními údajné Panny Marie a církevními bylo hodně.

Rovněž zajímavě působí setkání s Pannou Marií na vizionáře. Nejenže ani jednoho (!) setkání s Pannou Marií nevedlo k řeholnímu životu, ale naopak se všichni oženili a vdali – nedávno i Vicka. Je naprosto známou věcí, že domky vizionářů byly přebudovány v německém velkostylu a ulici se neřekne jinak než Ulička milionářů (E. MICHAEL JONES, Medjugorje: The Untold Story, Fidelity Press, 206 Marquette Ave., South Bend, IN 46617, USA. 1988). Stejně tak někteří poutníci potvrzují, že Ivan se velmi často chlubí svými novými auty (nejnovějšími modely BMW většinou) za několik desítek tisíc dolarů, že se oženil s bývalou Miss Massachusetts, Loreen Murphyovou. (když lidé žijí s hlouposti druhých naivních lidí) V říjnu 1989 se Ivan svěřil chorvatskému emigrantovi v San Franciscu Joe Tolaichovi při jedné kuřácké pauze, že něco vidí, ale neví co.

Zakončeme tento jistě neúplný přehled výňatkem z rozhovoru se sestrou Lucií (je v závěru textu): V informačním listu publikovaném bratrem Michaelem od Svaté trojice ve francouzském St. Parres-Les-Vaudes, se píše, že sestra Lucie mluvila se svými příbuznými a v rozhovoru zmínila i zjevení v Medjugorje. Její duchovní rádce, otec Messias Coeher (vydavatel církevně schváleného časopisu Fatima) k tomu řekl, že sestra Lucie stále a znovu opakuje (naposledy při její návštěvě v Detroitu), že v Medjugorje se nezjevuje Panna Marie. Dal médiím i adresu, na niž je možné sestře Lucii napsat a zeptat se jí osobně: Sister Lucia De Jesus, Convento De Santa Terresa, 3000 Coimbra, Portugal.

Je-li tedy vizionářka z Fatimy proti Medjugorje, není už to navýsost zarážející?

Oficiální poutě do Medjugorje zakázány

Pražské a brněnské biskupství varuje před Centrem VERITÉ

ACEB 08/1990

Oficiální poutě do Medjugorje zakázány

Prefekt římské kongregace víry, kardinál Ratzinger, upozornil na to, že katolická církev zakázala organizování oficiálních poutí do jugoslávského Medjugorje. Ve svém dopise kard. Ratzinger připomíná Vatikánem rozšiřované prohlášení jugoslávských biskupů,ve kterém "bylo prohlášeno organizování poutí a jiných náboženskymotivovaných manifestací za nepovolené".

ACEB 09/1993

Upozornění farním úřadům

Žádáme všechny farní úřady, aby v kostelích nerozšiřovaly spisy a knihy, které přinášejí nespolehlivou nauku. Stává se, že se pod zbožným titulem často skrývají bludy. Toto doporučení se týká také knih o Panně Marii a jejích zjeveních v Medjugorje, které vydává nakladatelství Verité v Praze. Toto nakladatelství nemá kontakt s žádným biskupstvím ani s ostatními křesťanskými nakladatelstvími a nakladatel takové tituly vydává na svou odpovědnost. Totéž se týká Zpráv z Medjugorje. V tomto smyslu upozorněte i své věřící.

Kto by chcel čítať podrobnú správu biskupa Zaniča, nájde ju v PDF tu - KLIKNI