I. Podvrátenie katolíckej Cirkvi - Úvodné slovo o Autorke tejto malej knižky

Úvodní slovo editora českého překladu Jako člen vatikánského tiskového sboru byla autorka z bezprostřední blízkosti svědkem odchodu Pavla VI., příchodu a odchodu Jana Pavla I., i příchodu Jana Pavla II. Právě tehdy vzniklo mnoho z následujících zápisků a poznámek. Pro svoji práci si autorka přivezla z Říma do Mexika stovky kilogramů dokladového materiálu ve formě slušné knihovny v pěti jazycích, stohu krabic novinových článků i výstřižků včetně nespočetného množství vlastnoručních poznámek a zápisků z období pětadvaceti let, tedy výsledek patnácti let života a práce akreditovaného člena vatikánského tiskového sboru. Proto také její postřehy mají mimořádnou hodnotu. Při zpětném pohledu skutečně koncil vypadá tak, jakoby jeho úloha pozůstávala v následujícím: Dostat preláty do Říma, ukázat jim, co už se odehrálo, dát jim pocit zadostiučinění ve velmi omezeném stupni vlastní účasti a vykonat na ně tak silný morální nátlak, aby dali svůj podpis na libovolný dokument, který vyjde z velice obratně řízených porad. Podpisy prelátů měly v tomto případě nejvyšší důležitost, protože jak se později také stalo dodaly všem koncilním změnám důvěryhodnosti a ulehčily jednotlivým biskupům, aby se pak po svém návratu z Říma s plnými zavazadly novot vůbec mohli podívat do očí svým ovečkám. Je srozumitelné, proč pro tolik komentátorů představuje II. vatikánský koncil počátek a východisko. Přestože by jim pohled na události předcházejících let ulehčil pochopení červené niti přeměn v Církvi, přinesl by ovšem současně také nezbytnost postavit se nepředpojatě k osobě Eugena Pacelliho (Pia XII.), což je pro liberály i konzervativce dosti stísňující představa. Pro levici se Pacelli stával čím dál více, ne-li dokonce celoživotně, žalostně neosvíceným a pravděpodobně i antisemitským ultrakonzervativcem. Pro pravici je s dnešním časovým odstupem světcem. V obou případech jsou však jeho život a dílo přeplněny zbožnými i méně zbožnými mýty. Sotva který jiný papež v dějinách se dočkal tak chybného pochopení. Byl uctíván i haněn, milován i nenáviděn pro totéž, co nikdy neudělal a čím nikdy nebyl. Žádný papež v historii neudělal tolik pro to, aby Církev změnil, ale konzervativní katolíci na něj pohlížejí jako na poslední pilíř pravověrnosti. Žádný papež v dějinách neudělal tolik pro Židy, avšak židovští autoři jej neustále obviňují ze lhostejnosti k jejich osudu. Žádný papež neprokázal tolik služeb marxistům, ale na Západě je slaven jako hrdina studené války. Dílo autorky Mary Ball Martínezové umožňuje srozumitelnou a každému přístupnou formou pochopit metody i cíle intrik protikřesťanských sil v pozadí II. vatikánského koncilu, a proto je podáváme našim čtenářům v českém překladu.